Charity

13. července 2011 v 19:36 | Charity - Death
Začlo to takhle , byla jsem z nesmírně bohatý a ...... praštěný rodiny . Mohla jsem mít vše co jsem chtěla ,ale, přesto jsem nebyla šťasná. Doma si mě nikdo nevšímal, možná kromě uklízečky, nebo kuchařky. Byla jsem jedináček, rodiče se starali jen o peníze,alkohol,atd.... Ani ve škole to nebylo lepší. Chodila jsem do soukromý školy, ale spolužáci a ostatní mě považovali za nafoukanou kvočnu. Ani u učitelů jsem nebyla oblíbená, jelikož všichni na mě žalovali při každé příležitosti , i když jsem se jich jen omylem dotkla, skáceli se na zem a řvali bolestí.
Měla jsem chuť jim vrazit aby měli proč řvát.
Jednou si moje pitomé "spolužačky" ze mě utahovali a pošťuchovali mě celý den jen kvůli tomu že jsem měla na sobě růžovou halenku. Fakt pitomý ..... Prej že v mým věku (16) se růžová už nenosí.
Celý den za mnou lezli a " Bárbína jedna, v 16ti a pořád nosí růžovou!!! to je úplná kvočna" ........ tak jsem se otočila a vlepila tý co to řekla (Jessica) facku, nejdřív jen vylekaně mrkala,ale pak mi taky vlepila. Tak jsme se tam prali dokud nepřišli učitelé a ředitel. Ona samozdřejmě byla "nevinná" tak potrestali jen mě . Vyloučili mě na týden ze školy. Ale Jessica a ta její partička to s tím jen tak nepřestali. Po týdnu když jsem zase měla jít do školy si na mě počkali kousek dál od mýho domu. A pak hned začly s nadáváním (tehdy jsem musela jít pěšky jelikož rodiče mě za to potrestali taky). Měla jsem u sebe nůž tak jsem jí propíchla hned jak se ke mě přiblížila. Mířila jsem rovnou na srdce.Po necelých 10 vteřinách jsem jí vytáhla nůž ze sdce a ona se skácela k zemi. Její kámošky (byly tam 3) běželi k mýmu domu aby to nahlásily mým rodičům. Jedna z nich začla volat policii,takže jsem jí taky probdla nožem . Krev z nože nože mi stékala po ruce. V tu chvíli jsem už nevědiěla co dělat Tak jsem a utíkala pyč , někam daleko ,někam kde mě nenajdou, nechci aby moje tělo bylo nalezeno,nechci aby mě pohřbili,nechci už nikdy nikoho vidět. Nikoho ................. Byla jsem u nejhlubší přehrady co tu byla .
Nadechla jsem se, naposled podívala na svět kolem sebe a pak ..... zabodla si nůž do srdce a skočila do vody .
A byl konec mého života, stejně nestál za nic. Přišla pro mou duši jedna ze smrtek, aby mě odvedla buď do Nebe nebo do Podsvětí. Ale protože jsem zabila pár lidí jsem andělěm být nemohla. Tak jsem se vydala s tou smtkou do Podsvětí. Kde mě zasvětily smrtkou. Pak už to bylo
jednodušší a bez žádnýho smutku.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama