Kapitola 15.

20. března 2012 v 22:41 | Vicky |  Jiný Svět: Zapřená
Dlouhoočekávaná kapitola je konečně tady!
Tak doufám, že se aspoň bude líbit ;)

PATNÁCT
vypráví: WAY
Kdy už konečně přestane vřískat??! Tedy, vřískat je možná až moc přehnaný výraz pro její chování, ale takhle se chová už celý den a mě z toho může puknout hlava - jo, i vampýra jako jsem já může něco rozhodit.
A Paige je jeden z těch případů.
Ležérně se povaluje po pohovce před plazmovkou, srká krev z našich zásob, k tomu má puštěnou nějakou muziku na nejhlasitější stupeň a každou chvíli cosi zakřičí směrem k televizi, ve které právě běží zápas hokeje. Energii přijímá každým douškem krve a já bych jí nejraději ten plastový kelímek, který zřejmě nemá dno, vytrhl z ruky a na celý zbytek dne jí krev zabavil. Ale to by zas měla plnou pusu těch svých uštěpačných sarkastických keců plných posměšné ironie a další její výbuch bych už nesnesl. Paige se zřejmě rozhodla udělat nám ze života peklo.
Celé to vlastně způsobil ten mizera Ian. Hned poté, co se Rachelini rodiče vydali hledat svou dceru, si začal dělat, co chtěl, morálce dal prázdniny a vydal se mezi lidi. Samozřejmě o tom nikomu neřekl a my to zjistili příliš pozdě. Propadl touze po lidské krvi a jelikož jsme ho v pití přerušili a odtrhly ho od Paige, lidská holka se stala vampýrkou. A to se nám tedy moc nevyplatilo. Už druhý den nás zahrnuje všetečnými poznámkami a i Ianovi leze na nervy. Já si připadám, jako bych hlídal rozmazlenýho spratka a uklízel po něm nepořádek. Paige, nejen, že převrátila dům vzhůru nohama a jen svým příchodem nás vzbouřila, myslím, že nic dodávat nemusím, protože mrchu třetího stupně si snad umí představit každý.
Navíc se díky ní pohřešuje už pět lidí. Ne, že bych nějak extra zbožňoval pravidla Racheliných rodičů s tím, že nebudeme vysávat "nevinné lidi", ale co je moc, to je moc. Kdyby na mě Paige nedělala oči, už by měla dávno zlomený vaz aspoň natřikrát. A oproti tomu, jak šíleně se chová, líbí se mi, že má vlastní hlavu a příliš se nepodřizuje - vlastně vůbec. Jasně, že by bylo mnohem jednodušší, kdyby poslouchala naše rozkazy (které mimochodem ani neslyší) a řídila se jimi. Ale tím, že je jiná, má své kouzlo a i přesto, že bych jí rád zakroutil krkem, si o ní myslím své. A nejen o vzhledu, o kterém mám také své mínění.
Bronzové vlasy s nádechy zlaté se jí vlní až k bokům, které vždy (ač to nerad přiznávám) nenápadně pozoruji, když jimi samolibě vlní. Jinak postavu má víc, než dokonalou, a když to říkám já, něco na tom bude. Rachel je jemná, svá a - jak bych to řekl - svým způsobem elegantní, i přes všechny apokalypsy, které zatím způsobila. Pořád se mi však jeví jako nevinný andílek… oproti této nezkrotitelné lvici, při jejímž pohledu taje i drsňák Ian. A i když mě častuje tím, jak lituje toho, že Paige přeměnil, vím, že si o tom myslí své - a je to i poznat. Paige se o něj často ani pohledem nezavadí, ale on po ní pokukuje neustále. Zkrátka, převrátila nám život vzhůru nohama.
Pak jsou tu však zbylí vampýři z naší věrný party, jako třeba Justin - a ten má k Paige vyloženě averzi. Cokoliv ona řekne, Justin nezapomene vztekle zkomentovat a hodit po nové vampýrce nenávistným pohledem. Od toho dne, kdy jsme ji vzali mezi sebe (aby na sebe nepřitáhla pozornost mezi lidmi), ji nesnáší a s Ianem ještě nepromluvil ani slovo.
Sedím na pohovce kousek od Paige a snažím se s ní mluvit. Ona mě ale ignoruje a dál hlasitě podporuje hráče na plazmovce. Nakonec toho už mám dost, stoupám si, přecházím obývák a vypínám televizi přímo před Paigeinýma sladkýma očima, které okouzlují nejen mě.

"Co to má sakra znamenat, to mám jako teď čumět do černý obrazovky?!" vzteká se
Paige. Popravdě, čekal jsem horší poznámku.
Neodpovídám a ovladač pokládám na poličku.
"Co to má bejt za odpověď??" provokuje mě dál. Už stačí jen málo a asi se neovládnu a pravděpodobně jí vlepím facku. Zasloužila by si ji. Jediné, co mě od toho drží, je, že nebudu mlátit holky. I když s Rachel jsem se porval… Vlastně ani nevím, proč utekla, snad jsem pro ni nebyl dost dobrý, ale teď už je pryč a mně zůstala na krku banda morálku postrádajících vampýrů a jedna ztřeštěná upírka. A ne jen jedna…
Ukázalo se, že Elisa je už nějaké to století upírkou. Narazili jsme na ni, když jsme stopovali Iana. Byla dobře skryta v lese a nebylo snadné ji dohonit, protože je mnohem starší, než my, ale když jsme ji dohonili, nebylo snadné ji zkrotit. Prskala na nás, prala se, kousala, vydávala zvířecí pazvuky a nechtěla s námi ani promluvit. Potvůrka. Ukazuje se, že na světě je mnohem více nadpřirozených bytostí, než jsme si mysleli.
Nevýhoda je, že Elisina síla je přímo nadpozemská a tak jsme jako ovečky sužované krvelačným vlkem. Tím vlkem je samozřejmě Elisa. Ne, že by se přímo pokoušela nás zabít (i když zvrácené úmysly to ona měla…), nakonec jsme ji trošku zcivilizovali, ale pořád je jak utržená z řetězu, naprosto šílená a nelidská. Zjistili jsme však zajímavou věc. V době, ve které se narodila a ve které vyrostla (později se stala upírkou), ještě existovala magie. Poté, co se přeměnila v upírku, jí nějakým zázrakem bylo přiděleno zvláštní zaměření - je stopařka. Bez jakýchkoli informací o hledané osobě, bez orientačních bodů…, vždy najde toho, koho chce. Takže jsme ji dokázali přesvědčit, aby nám našla Rachel. Nežádali jsme ji, aby ji přivedla, měli jsme příliš velkou starost, jestli by Rachel vůbec dorazila vcelku. Pochybuju o tom, že se Elisa vrátí, sama vypadala, že nás má po krk a moc společného s námi mít nechce.
Stále bezvýrazně a naprosto vyčerpaně hledím na Paige, neschopen slova. Je přímo podivné, jak dokáže tak dlouho vydržet, plna energie a nechybějící sarkastiky, aniž by si na chvíli odpočinula - sama od sebe. Zato já jsem už skoro tři dny nespal, protože nikomu jinému se nechce "hlídat" tohohle fracka.
"S tebou si člověk ani nepopovídá, to sem se zas dostala do centra drbů…" zabručí si pro sebe a zapne znovu televizi. Zaujme místo na pohovce a dál nerušeně huláká. Ani nedokážu popsat, jak strašně na nervy jsem z ní a jak rád bych si aspoň na hodinku zdříml… Samozřejmě nic takového si nedovolím, protože Paige by zatím způsobila kdoví co. A to kdovíco bych raději nepokoušel.
Avšak toto je i na mě moc a znovu zabodnu oči na Paige.
"Hele, nemohla bys aspoň na pět minut-"
"GÓÓÓÓÓÓÓL!!!!!" huláká a na mě totálně kašle. Vztek nade mnou převezme moc a já už se neovládám. Nadlidskou rychlostí překonávám metrovou vzdálenost mezi mnou a Paige, svým tělem ji přišpendluji k pohovce, cením na ni tesáky a výhružně vrčím. Její zorničky se rozšiřují a rty se zvlňují do úsměvu. Hněv mě spaluje a poslední kapka je, když na mě ta potvora zamrká svými dlouhými řasami.
"Nějaký problém?" pronese melodicky a jedním ladným pohybem mě ze sebe shodí. Je mnohem silnější než já. Dokud bude mít při sobě krev, nemám proti ní absolutně žádnou moc. Sebírám se ze země a znovu na Paige útočím. Nebezpečnou rychlostí se k ní přibližuji, ale oproti ní jsem starý hlemýžď a ona bleskově uhýbá… načež já padám přímo do zdi, kterou svou silou prorážím. Vztekle zavrčím a v tuto chvíli tady Paige vypadá naprosto klidně, na rozdíl ode mě. Ze mě přímo šlehají blesky. I já mám své meze a trpělivostí zrovna neoplývám.
"TY jsi ten problém," zasyčím popuzeně a vylézám ze zdi. Rachelini rodiče nebudou nadšení, ale ty teď stranou.
Paige mi věnuje jen posměšný úšklebek a něco si pro sebe zamumlá. Naštěstí se už nepokouší zapnout si hokej a rázuje si to do kuchyně… pro další sáček krve. Ta, kterou pije ona, je lidská, ukradnutá z nemocnice. Máme jen jednu plnou chladničku a Paige již vypotřebovala nejmíň polovinu - ne proto, že by byla žíznivá, spíš místo pop-cornu k televizi. Bere si další sáček a než jí v tom stačím zabránit, jeho obsah už má v sobě.
"Ty-"
"Ano?" zeptá se rádoby sladkým hlasem.
"- mrcho," dopovím.
Mrkne na mě a pak už jí nevěnuji pozornost, protože do kuchyně vchází (no, to je dost umírněný pojem, protože ona do té místnosti přímo vtrhla, jako velká voda) Elisa a zastavuje se až přede mnou.
"Seš tu rychle, poslíčku," poznamená Paige.
Tak to nebylo moc chytrý říkat, pomyslím si. Co vím o Elise je, že přímo nenávidí oslovení poslíčku. Na své zaměření je velmi hrdá, i když ji očividně vůbec netěší pracovat pro nás a propaluje Paige nenávistným pohledem, který říká Později si to vyřídíme, ty mrcho. Tak to máme s Elis na Paige stejné mínění, poznamenám si pro sebe. Ale rychle se zas zaměřuji na Elisu, než provede nějakou další hloupost.
"Našlas ji?" ptám se a snažím se o příliš nezaujatý tón. Nechci se prozradit, ve skrytu své zvrácené duše vím, že něco k ní cítím. Co to je? Nemám ponětí, ale pokud ji nenajdu, nezjistím to.
"Pochybovals o mně?" odsekne ironicky a přistoupí k chladničce. Sebere pár sáčků, sedne si na židli a teprve až potom, co všechny do poslední kapky vysaje, začne mluvit méně přerývaně.
"Ta vaše upíří dotěrná slepice mě honila po lese, ale nakonec toho nechala. Hrála jsem ufňukanou, aby si mě všimla - ale samozřejmě mě našla díky sluchu, protože jsem od ní byla skoro míli daleko," prohlásí neutrálně, naprosto bez zájmu.
"Proč jsi chtěla upoutat pozornost? Říkal sem ti, abys o sobě nedávala vědět! Kruci! Není tak blbá, aby ji nenapadlo, že ji sledujeme!" křičím a všechnu svoji dnešní zlost si vybíjím na Elise.
"Nechápu, co máš za problém, navíc není můj byznys shánět nějakou tvojí upírku. Nemusím pro vás vůbec nic dělat," odsekne naštvaně. Hodí po mně nasupeným pohledem, potom po Elise, ale vzápětí nasadí škodolibý úsměv. "Mimochodem, asi nevíte, že ta vaše Rajče má s sebou milence?" nadhodí, jakoby o nic nešlo.
"Cos to řekla?" zvyšuji hlas. "Koho že má s sebou?"
"Áha, zlomný srdce. Je mi líto, asi už není panna."
"Jak to sakra víš?!!"
"Cítila jsem z ní silně nějaký pach. Patřil… no, to je podivné, nepatřil člověku, ale upír to také nebyl," Elisa vypadá zadumaně, ale ihned zase nasazuje svou masku vševědoucí.
"Byl ten… kluk s ní?" vymačkávám ze sebe neochotně.
"Ne, ona pravděpodobně byla na lovu. Nemáš šanci, chytráku. Když si s sebou vzala nějakýho fešáka, pravděpodobně jí moc nechybíš," mrkne na mě a už si to rázuje ven. Chci na ni zavolat, ale nejsem schopen slova. Sakra! Přece ti nezáleží na první vampýrce, co potkáš! Tak proč tě to tolik frustruje, chlape?! Můžeš mít kteroukoli holku na světě, každá by dala cokoli za tvůj jediný dotek! Tak proč tě to tak štve??!
"Je mi moc líto, že tě takhle zradila," pronese Paige sarkasticky - z jejího hlasu je jasně poznat, že jí není líto nic, a už vůbec ne to, že Rachel utekla. Spíš jakoby z toho měla radost. Jakby ne, když kvůli ní je barák prakticky k dispozici, může si dělat co chce (a je mimochodem upírka) a hlavně tu má bandu svádivých vampýrů, na které může dělat ty své oči.
Vzchop se, debile!
Narovnám se a popadnu ještě jeden sáček krve. Elisa už o mně jistě má své mínění, před ní jsem se choval jako slabé kuře před zabitím, ale Paige… zase na mě dělá oči, takže o ní jsem možná ještě úplně nepřišel. Snažím se nehrbit a nervově se nezhroutit, přestože mě sužuje migréna a totálně mlhavé myšlenky, které nemohou být jasné. Mimoděk si pročísnu vlasy a snažím se bolest hlavy ovládnout. Potřeboval bych víc krve, abych se jí i Paige zbavil, ale to není můj hlavní problém…
Proč odešla? Kvůli tomu klukovi, který není člověk ani vampýr? A ví to o něm vůbec? Rachel mi snad nedá pokoj, ani když tu není. Je těžké myslet na něco jiného. Nebo někoho. A ač toho k ní moc necítím, nedokážu ji vyhnat z hlavy. Mám o ni starost. Ano, jako o mladší sestru… namlouvám si. Ne, je to jinak.
ZATRACENĚ!!!!!
Dnes jsem nějak mimo.
A přítomnost Paige tomu dopomáhá.
Najednou jsem u ní a zahryzávám se jí do krku. Nemám tušení, proč jsem to udělal, ale nedokážu se dál ovládat. Potřebuju něco dělat, cokoliv, abych na ní aspoň na pár minut zapomněl. Krev mě rychle zbavuje sebeovládání a vnímání okolí a najednou jsme s Paige v mém pokoji a horečně se k sobě tiskneme. Mrskám s ní na postel a znovu se přisaji k jejímu krku. Její krev je sladká, ale zároveň se špetkou ostrého jedu, jedu, který mě doslova omamuje a nemohu se odtrhnout. Vrchol tohoto je, když ona se svými tesáky se přisává k mému krku a nyní spolu sdílíme krev. Jsme propojeni. Do hajzlu! Zní moje poslední myšlenka, než upadnu do bezcílné rozkoše. Poslední, co zaznamenávám, je trhavý zvuk, jak se společně s Paige zbavujeme našeho oblečení.
Rachel, promiň. To, že jsi mě opustila neznamená, že já zůstanu věrný.

* * *

Paige mi leží schoulená v náruči a spokojeně oddechuje. Spí?! To je snad poprvé. Ale něco slyším. Možná dva hlasy… nebo tři, nevím, není to příliš zřetelné, hlavně proto, že se tomu hluku bráním. Co je to za rámus?? přemýšlím. Slyším i slabý křik a zoufalé fňukání. Když se ale posazuji, hluk ustává. To je divné, nemám tušení, co by to mohlo být. Znovu se uvelebuji pod Paigeiným hřejivým tělem, které bylo ještě před pár hodinami jakoby nabité elektrikou. Zvuk se znovu ozývá. Jde to směrem… od Paige.
Hlasy jsou nyní zřetelnější. Mohu je rozeznat. Patří… Paige a Ianovi. Už chápu, Paige se zdá sen a já ho díky spojené krvi slyším. Do pekla!
"Prosím, neubližuj mi!" To je Paige, ještě jako člověk, protože tohle by normálně neřekla, tím jsem si jistý.
"Trošku si s tebou pohraju, krasavice a pak to ukončím." Slyším Ianův krutý smích.
"Ne! Co po mně chcete??"
"Tvou krev, má malá…"
Paigein křik.
Trhne sebou v mé náruči a zmateně se rozhlíží kolem.
"Paige," hladím ji po vlasech a ona se na mě konečně podívá. Nevypadá přímo spokojeně.
"Co-co se stalo…?" ptá se.
"Ty si to nepamatuješ?" Pochybuju o tom, že by měla tak špatnou paměť, myslím, že to jen hraje, proto se na ni potutelně usmívám. Pohladím ji po mrtvolné kůži na paži a chytím ji za zápěstí. Vycukne se mi.
"Co je s tebou?" zeptám se jí a vtisknu lehkou pusu na tvář.
Vypadá, jako by se najednou rozpomněla. Avšak její reakce je docela jiná, než jsem čekal.
Prudce mě odstrčí, div že nespadnu z postele. Ona mě z ní ale stejně shodí a já dopadávám na tvrdou podlahu.
"Co se ti prosím tě stalo, Paige?! Ještě před pár hodinama jsi nevypadala, že mě nechceš!"
"Tohle byla blbost," mumlá si pro sebe a rychle na sebe hází oblečení.
"Hej, to je moje košile," namítám. Takhle jsem si probuzení po sexu rozhodně nepředstavoval. Nechápu, co má za problém.
"Tak si jí sežer!" Hází ji po mně a chvíli nato odchází z pokoje. Tak to se mi povedlo.
Co si o sobě sakra myslí? Že mu podlehnu, jen co na mě zamrká? Nechápu, proč jsem to udělala!!
To jsou Paigeiny myšlenky. Pravděpodobně mě budou mučit do konce nesmrtelného života. Konečně si také uvědomuju, jakou blbost jsem udělal. Takže než se pustím do něčeho dalšího, musím najít způsob, jak to spojení přerušit.
A potom najít Rachel. Možná jsem své city k ní ztratil, ale možná jí hrozí nebezpečí v podobě toho "ne-vampýra-ne-člověka", takže se přece nezachovám jako zvrhlík. Už jsem byl nazván několika názvy, ale sobec mezi ně nepatří.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Selené Selené | Web | 21. března 2012 v 13:19 | Reagovat

wow tohle je síla a Paige jako upirka je bomba..taová dračice:-) a ještě sleduje fotbal wow.. prostě tahle kapitola dokonala jako vždycky..moc se mi libila..

2 Liss Liss | Web | 21. března 2012 v 14:26 | Reagovat

Huuh, Elisa je přesně taková, jakou jsem ji chtěla. :-D Dobrá práce, vážně dobrá. A Paige vypadá taky krutě. Jsem zvědavá jak vyřeší to spojení s Wayem.

[1]: Sel, sleduje hokej ;-)

3 Selené Selené | Web | 21. března 2012 v 14:42 | Reagovat

[2]: ou zase vedle...nojo :D chybicka..uz bych se mela jit fakt vyspat :-( děkuji za opravdu .a jinak se omlouvám, za chybu.

4 Dany Dany | Web | 21. března 2012 v 16:21 | Reagovat

ou no toto ked som  o polnoci ciala cez mobil ta uplne ze waaaau :D presne Paige je taka ako som si predstavovala :)) robila som ju viac menej podla seba a presne ja zboznujem hokej :D tiez tam tak vrieskam ked ho sledujem a nadavam aj vsetko :D  skvela kapitola :))

5 Vicky Vicky | Web | 21. března 2012 v 16:59 | Reagovat

[1]: každej se někdy splete ;) jinak moc díky :) :)
[2]: děkuju moc :-D sem ráda, že se Ti kapitola líbila, včera jsem se k její dopisování přímo nutila, protože jsem zase nechtěla porušovat sliby... :-P Ale s Elisou není konec, ještě se nám tam objeví ;) ;)
Taky sem zvědavá, jak to Way vyřeší, budu muset zapojit mozeg xD
[4]: nevěděla jsem, že máš tak ráda hokej, ale usoudila jsem, že když i Izzy ho tolik zbožňuje, mohla bys do něj být blázen i ty xD xD
těší mě, že Paige je taková, jakou sis jí představovala, můj největší problém této kapitoly byl, že jsem se bála, že popisy vašich postav se vám nebudou líbit... x) ale mám radost, že jsem zatímní postavy nepos**la x) x)

6 Liss Liss | Web | 21. března 2012 v 19:14 | Reagovat

[5]: jejda, aby se ti ten mozek nezavařil :-D
btw... Taky miluju hokej :-)

7 Dany Dany | Web | 21. března 2012 v 19:15 | Reagovat

Neboj neposrala :DD Tak Izzy je presne ja... dobre až taká odvážna nie som, ale inač presne ja :D čiže :)) metal, rock, hokej to je moje :D paige je skvelá :)) milujem jej vlasy :DDDD

8 Vicky Vicky | Web | 21. března 2012 v 19:28 | Reagovat

[6]: budu si muset dávat pozor ^^
[7]: nevěděla jsem, jaký bych jí měla dát... tak sem rada že si spokojená ;) ;)

9 vampire-kisses vampire-kisses | Web | 22. března 2012 v 9:21 | Reagovat

no homnem další kapitolu:D :D jinak opět óda na tuhle kapitolku skvělá:-)

10 Erin Erin | E-mail | Web | 22. března 2012 v 17:50 | Reagovat

Ty jo, já chci vidět, jak jsi "vyrobila" Deana... všem se vytvořené postavy líbí... huííííí!!!! :-D
Way... hmmm... pořád je moc fajn! :-D Ale trošku u mně poklesl. Ale fakt jenom malilinkato! :-D
PS: Wayne, pořád jsi sexy kanec! :-D

11 Way Way | 22. března 2012 v 20:14 | Reagovat

[10]: tak to mě těší, Erin xD

12 Selené Selené | Web | 22. března 2012 v 21:10 | Reagovat

plosím smutně koukám dej nám sem další kapitolku :-((( očička poulím:-))pacičkama prosím:-)

13 Vicky Vicky | E-mail | Web | 22. března 2012 v 22:15 | Reagovat

[12]: :-D  :-D
no dobře, přemluvila jsi mě :-P jdu psát, ale dneska ještě rozhodně hotová nebude ;-) sorry už se mi chce spinkat [:tired:]  [:tired:]
z toho tvýho prosení jsem nemohla!! :D v tu chvíli sem si vybavila svojí kámošku, která když dělá "psí oči", tak se skoro rozbrečím, jak roztomile vypadá! :D
a asi kvůli tomu si mě přinutila :D

14 Erin Erin | E-mail | Web | 23. března 2012 v 16:42 | Reagovat

[13]: Já se přidávám k prosíkování :-D

15 Vicky Vicky | E-mail | Web | 23. března 2012 v 17:12 | Reagovat

[14]: :-)  :-D to je roztomilý... :-D dneska tu kapča bude, zase nejpozději do 11 večer ;-) nechci slibovat dřív ;-)

16 Lilly Lilly | Web | 20. dubna 2012 v 14:23 | Reagovat

At se Way vykašle na Rachel, ta má Cedrica a zůstane s Paige. A Lili bude spokojená:D

17 NikaRoovy NikaRoovy | Web | 7. května 2012 v 12:28 | Reagovat

Začínám být na tvé povídce lehce (lehce?!!) závislá... :-D
Jdu ihned na další kapitolu!

18 Vicky Vicky | E-mail | Web | 7. května 2012 v 13:07 | Reagovat

[17]: Tak to sem ráda :-D JS není nebezpečná droga, takže v pohodě :D

19 Domča Domča | Web | 13. února 2013 v 16:44 | Reagovat

Skvelá kapitola :D úprimne, tá Paige sa mi ani trochu nepáči :D

20 Vicky Vicky | Web | 13. února 2013 v 16:53 | Reagovat

[19]: hele ani se ti nedivím :D já s ní být v jedné místnosti, tak jedině se samopalem :-D

21 Domča Domča | Web | 15. února 2013 v 21:37 | Reagovat

[20]: to si vystihla presne :D :D :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama