Kapitola 19. 1/2

6. dubna 2012 v 20:50 | Vicky |  Jiný Svět: Zapřená
Konečně očekávaná kapitolka ZDE :)
Sorry, ale to nejlepší si chystám do druhé části...
A ta až zítra ;D

DEVATENÁCT
WAY
Velice rychle na mne doléhají následky výměny krve s Paige. Neustále mě otravují její nesnesitelné myšlenky a já z nich pomalu blázním. Od té "nehody" uběhly teprve dva dny, ale já mám pocit, že už jsem takhle svázaný celá staletí. Každou chvíli slyším: "Proč na mě ten debil čumí?" "Dneska vypadá jak sůva z nudlí." "Tady je táááková nuda!" A podobně. Zkrátka, nemohu Paige a její myšlenky vystát a každou sekundu dne využívám k přemýšlení nad tím, jak se toho pouta zbavit.
A nejen, že slyším její myšlenky. Když chci, mohu i vidět v hlavě, co právě dělá (takže ne, že by mě její tělo ve sprše nevzrušovalo, ale bohužel to platí i opačně).
Protáhnu si zkroucené tělo na pohodlné pohovce a zvednu se. V tu chvíli mě zasáhne salva myšlenek Paige: "TY VOLE CO SI TO DOVOLUJE HRABAT MI NA ZADEK??!!" Bohužel to slyším i opravdově. Paige zřejmě zase řve na Iana, který se pokusů získat si její pozornost, nevzdává. Ozývá se rána a vzápětí vidím Iana, rozplácnutého na zdi jako palačinku, na rtech široký úsměv. "Stejně tě pořád miluju, kotě!!" křičí směrem do prvního patra.
Zavrtím nevěřícně hlavou. To je celý Ian. Zvedne se a dojde ke mně.
"Co jsi zase proved, chlape?" ptám se nezaujatě.
"Ále, vona ještě změní názor!" vzteká se naoko.
"Prostě mi řekni, o co jde, Iane," obracím se na něj.
"Co ti sakra je? Proč seš tak podrážděnej?? To Rachel? Jo, i ty máš city, že jo?" uchechtne se, ale moc pobaveně to nezní. Už ve mně zřejmě nevidí toho starého Waye, krvelačného, sarkastického, se kterým byla zábava. Do háje, to jsou Paigeiny myšlenky, ne moje, uvědomuji si. Copak jsem se tolik změnil jen kvůli jedné hloupé vampýrce?
"Roztomilé, Wayi!" slyším Paige z prvního patra. "Copak asi teď dělá ta tvá Rachel??" jízlivě se směje.
Ignoruji ji, což je dost těžké, protože ji slyším v hlavě.
"No, Wayi?" pokračuje Ian. "Tak co máš s Rachel? Nebo mám říct spíš s Paige? Už pár dní si vzájemně lezete na nervy a pošťuchujete se."
"Hm," odvětím zachmuřeně. Poslední dobou vážně nemám dobrou náladu.
"A tohle mě už fakt nebaví! Jestli ti chybí lidská krev, Prudhoe Bay nám nabízí několik chutných, zdravých lidí-"
"Nech toho! Nejde o krev!" Mimoděk vytahuji z ledničky dva sáčky krve a pro depresi si je vychutnávám. Zuřivě pak prázdné sáčky mrštím do koše a vypadnu z domu. Musím pryč. Hned. Tenhle blázinec už dál nevystojím!
Zabouchnu za sebou dveře a připadám si, jako bych právě opustil vězení.
Dám se do běhu.
Nemám směr, kam běžet. Ženu se… prostě někam. Uháním lesy, louky, jako vítr, ba i ten je proti mně jako hlemýžď… Vážně nemám ponětí, kam se dostávám. Nedávám na rady instinktu, nedávám na rady rozumu, nedávám na rady srdce… Poslouchám…? Koho vlastně? Svůj 400 let starý mozek? Nebo emoce, které zrovna nedržím pod zámkem? Nebo další Paigeiny myšlenky?? Copak jsem byl fakt tak naivní, že bych si myslel, že vzdálenost naše spojení přeruší? Hm, asi ano. Poslední dobou se skoro nepoznávám. Jak řekl Ian, změnil jsem se. Kvůli… ní.
Kvůli té, která donutila mé srdce, aby znovu bilo, která převrátila můj svět vzhůru nohama, která svým úsměvem rozzáří mou tvář, která… utekla, a já ji nezadržel. Nechal
jsem si jí proklouznout mezi prsty jako vzduch.
Zhluboka se nadechuji a zaznamenávám přítomnost upíra.
Elisa se ležérně opírá o strom a nevypadá ani trochu udýchaně. Působí jako obvykle naprosto klidně, diplomaticky, a záhadně zároveň. Obvykle dokážu myšlenky ostatních odhadnout podle postoje, výrazu - nebo třeba i podle očí, ale Elisa…? Tajemná jak sáňky v létě. Přál bych si být silný. Přál bych si vrátit čas. Přál bych si…
"Eliso?" oslovuji ji a přesunuji se k ní. Stojíme vedle silnice, kolem které je jen tichý les. "Našla jsi ji?" ptám se hned.
"Opět jsi o mně pochyboval?" opáčí pohrdlivě, jako by tomu ani nemohla uvěřit. Celá ona.
"Ani nevím," odpovídám. "A? Kde je?"
"Tvoje zběhlice je na cestě do Kalifornie," odpoví nevzrušeně, jako obvykle.
V tu chvíli se rozhoduju. Ale budu potřebovat GPS. Nejlépe Elisu. Prosebně se na ni podívám.

Rachel
Přistáváme v Los Angeles. Z celého letu už jsem dost polámaná, unavená a mé jediné přání zní takto: nakrmit se, vysprchovat, vyspat se. Když vystupujeme ale z letadla, něco mě velice rychle probouzí. Připadám si, jako bych dostala facku. Uprostřed letiště stojí Way. Ne, nestojí, teď už tam není! Ne, zdálo se mi to… Rychle zamrkám, ale letiště je stále liduprázdné - až na cestující vystupující z letadla a hrnou se na mě jak velká voda.
"Pohni, holčičko!" křičí na mě. Mám chuť jim za to rozervat hrdla! Ale to už mě tahá Selené za rukáv a Dean mě popostrkuje dopředu. Když jsme konečně z toho chaosu venku, Dean nám všem kupuje kuřecí bagety - kromě Olivie, zjistila jsem, že je vegetariánka, takže ona má jen zeleninovou bagetu s jogurtovým dresinkem. Fuj. Já jsem tak vyhladovělá, že bych vyjedla celý automat!
Ale to už si vyzvedáváme kufry a míříme k parkovišti. Nechápu proč, ale Selené s Deanem už jistě mají nějaký plán, jak se dostat z tohohle blázince přecpaného jídlem (tím mám na mysli nevinné lidi). A také že ano! U velké, černé dodávky, postává muž, podobně oděný jako Selené a Dean (zapomněla jsem se zmínit - oba na sobě mají černé sako, košili stejné barvy, též černé kalhoty a Selené tmavé střevíce na podpatku s platformou - Dean samozřejmě ne, ten má jen obyčejné - černé - boty). Kývá na mé dva společníky (Olivie si zřejmě nevšímá) a rukou na nás mává.
"Arture," oslovuje ho Dean.
"Deane, Selené," zdraví je Artur. Pak se obrací na mě a Olivii. Ta sebevědomě stojí, s rukama v bok, na rtech povýšený úsměv, ač při pohledu na Artura i snad hravý…? No, co jsem mohla čekat, Olivie koketuje. I kdyby se ocitla třeba na Antarktidě, jsem si jistá, že by svými řasami mrkala i na tučňáky.
Mě si Artur prohlíží jen chvíli. Hned poté něco špitá Deanovi. Nastražím sluch a…
"Ona je -"
"Myslím, že bychom měli vyrazit, co říkáš, Artie?" přerušuje ho hlasitě a příliš vesele Dean.
"Hm, souhlasím," odpovídá zachmuřeně Artur. "Tak si nastupte." Přistupuje k Olivii a bere jí zavazadlo, které následně ukládá do kufru auta. Hned poté si sedá za volant. Hm. Já si musím kufr ukládat, pche. Naštvaně si sedám vedle Selené, která je naštěstí mezi mnou a Olivií, jinak bych jí asi prokousla. Nemám ani moc žízeň (v letadle jsem se "nenápadně" vyplížila na nechutně malé toalety, kde jsem vysrkala oba sáčky krve), ale za to, že je Olivia zas středem pozornosti a kvůli ní mi ani nejsou schopni naložit kufr, bych jí urvala hlavu!
"Kam jedeme?" přinutím se myslet na něco jiného.
"Hm… nech se překvapit," odpovídá neurčitě Artur. Popravdě, není mi vůbec sympatický. Nijak se nesnaží si mě spřátelit - a mně je to jedno. Za život jsem poznala fakt hodně "přátel", kteří nejsou z lásky ke mně s to smířit se s mým odchodem. Třeba jeden z nich mě pronásleduje i do snů.
Jedeme po dálnici asi dvě a půl hodiny a mě sužuje pořád větší a větší hlad. Kdybych aspoň věděla, kam máme namířeno! Myslela jsem, že zůstaneme v Los Angeles, ale očividně s námi mají jiné plány. Ohledně Selené a Deanovi pochybnosti nemám, nechce se mi věřit, že by mi ublížili, ale u Artura si tak jistá nejsem. Chová se ke mně odtažitě, ale to není jediný důvod. To oblečení - proč jsou všichni tři téměř stejně oděni? vrtá mi hlavou. Patří snad k nějakému spolku? K mafii? Panebože, proč poslední dobou myslím jen na mafii? Plácla bych se do čela, ale to by jen vyvolalo další otázky Selené sedíc vedle mě.
Vjíždíme do ohromného města San Bernardino. Kolem jsou hory a nad nimi se klení jasně modrá obloha s hustými mraky, které vypadají jako bílá cukrová vata. Ale zpátky k městu. Podle učebnic vím, že San Bernardino má asi 205 000 obyvatel, je důležitým kalifornským dopravním uzlem a že v tomto městě byl první McDonald's na světě. To je tak vše, co mohu říct. Ale raději jsem zticha, abych před Olivií nevypadala jako šprtna. Ta si samozřejmě hned prohlíží všechny obchody a záhy vykřikuje, div že všichni v autě nenadskakujeme.
"Koukněte! Firma Canon! Musím si koupit foťák!!" křičí a já si zacpávám uši. Blondýna.
"To je toho!" okřikuji ji, stále se zacpanýma ušima.
"Děláš si srandu??" otáčí se ke mně. "Canon je nejlepší značka foťáků a ty - to je toho?!" vypadá, že mým slovům nemůže uvěřit. "A to lyžování! Už se vidím na snowboardu!" Hm, já taky, pomýšlím si sarkasticky. Škoda, že ten neviditelný sníh vidí jen ona.
"Oliv, v tuto roční dobu tu sníh není," upozorňuje ji Selené pobaveně.
"A proč ne??" fňuká. V tuto chvíli mám chuť ji zaškrtit! Proč jen neuhořela v té chatě?!
Nikdo jí neodpovídá, protože zastavujeme před velkou budovou, která má tak 15 pater nejméně. Vypadá spíš jako menší mrakodrap.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Selené Selené | Web | 6. dubna 2012 v 21:09 | Reagovat

dala bych obe povidky ale jiny svet proste vede vic:Da ted jen sladce čekat na další kapitolku:D :D

2 Niala Niala | E-mail | Web | 6. dubna 2012 v 21:11 | Reagovat

Super kapitolka, strašně se těším na pokráčko! Olivia... nejradši bych jí zadusila polštářem, nemohla bych jí prokousnout, nejsem upír.. No a doufám že takový kus chlapa jako je Cole tam neuhořel.. Asi by mi to zlomilo srdce :-(  :D  :D  :D  :D  :D  :D  :D  :D

3 Liss Liss | Web | 6. dubna 2012 v 21:25 | Reagovat

Sakra, nedělej to!!! tohle je vážně podraz. Dát sem jen půlku. Chmmch... jsi zlá. Ale kapitola dobrá, přidej tu druhou rychle. víš, že jsem zlá a zvrhlá. A jestli ne, můžeš se zeptat Erin..

[2]: Heeej, a já si zase myslela, že jsem si konečně nějakýho toho kouska našla sama :-?  :-)

4 Erin Erin | E-mail | Web | 6. dubna 2012 v 21:48 | Reagovat

[3]: Proto to nebudu číst a snad radši si to přečtu až zítra... :-D
A jo, je fakt strašně zvrhlá a zlá!

5 Liss Liss | Web | 6. dubna 2012 v 22:00 | Reagovat

[4]: Jsi vyčůraná, mně to došlo až potom, že jsem to měla číst naráz. Já prostě vidím novou kapitolu a čtu. Občas se nejprve začtu až do druhé části a nerozumím tomu :D :D :D

6 Dany Dany | Web | 6. dubna 2012 v 22:49 | Reagovat

Paci sa mí paige :D a way je proste boh :)) aleako mozes po takom case pridat a zabijat ma tym ze to das na polku? Uz viem ako sacitia moji citatelia ked napr vrahynu som poMESIACI pridala :D si zla :D tesim sa na dalziu cat :))

7 Vicky Vicky | E-mail | Web | 6. dubna 2012 v 23:35 | Reagovat

[1]: jasně, snad bude zítra ;-)
[2]: děkuju... :D Prosím tě, Colea bych nenechala zemřít, když se tam sotva objevil :-D
[4]: chytrý ;-) Máš trpělivost :D  :D
[5]: já to mám tak podobně :-P
[6]: To sem ráda, že se ti líbí tvoje postavička :-D Ještě s ní mám velice zvrhlé plány...... :D  :D  :D

8 Blangela Blangela | Web | 7. dubna 2012 v 12:37 | Reagovat

Tak, jistě že si mě můžeš přidat (udělám to samý a budu ráda, když se ke mě budeš čas od času vracet :)). A povídka celkem dobrá..no, nějak jsem ji prolítla...ale nemáš tam chyby (co jsem si všimla) ani to není nějaké moc přihlouplé jak většinou u začínajících povídkářů bývá (a já netvrdím, že mé začátky byly jiné) a vůbec :) Až si najdu víc času,přečtu si to :)

9 Avalon Princess Avalon Princess | Web | 7. dubna 2012 v 14:33 | Reagovat

Ahoj :) dakujem ti za tvoj komentár :) to ako píšeš sa mi veľmi páči :) samozrejme zatial mám len prečítanú len jednu kapču ale idem sa dať do čítania :)

10 Vicky Vicky | E-mail | Web | 7. dubna 2012 v 15:29 | Reagovat

[8]: Děkuju za komentář, jsem ráda, že sis povídku přečetla :-) Ale začátečnice nejsem, už odmala píšu... blbiny :-P Doufám, že ti Jiný Svět nepřipadá moc hloupý, protože já jsem do upírů cvok :D  :D
[9]: Za komentář nemáš zač ;-) A jsem nadšená z toho, že se ti mé psaní líbí :-)  :-) Doufám, že se sem na tento blog budeš ráda vracet :-)  ;-)

11 Selené Selené | Web | 7. dubna 2012 v 18:24 | Reagovat

Way je tak zlatýýý.. Týjo takže Ian  dělá do paig  hhihi chudák holka takový zvrhlík:D

12 Vicky Vicky | E-mail | Web | 7. dubna 2012 v 18:25 | Reagovat

[11]: Brzy přehodnotíš, kdo je tady zvrhlík :-D A připrav se na to, že Paige to nebude :D  :D

13 Erin Erin | E-mail | Web | 7. dubna 2012 v 21:41 | Reagovat

Já mám Iana ráda... :-)

14 Vicky Vicky | E-mail | Web | 8. dubna 2012 v 19:26 | Reagovat

[13]: jo, já taky ;-)

15 C.V.O.K. C.V.O.K. | Web | 9. dubna 2012 v 13:05 | Reagovat

Ehm ehm ehm :) Myslím že sa predstavovať nemusím, pred pár týždňami (dobre dobre, mesiac a pol minimálne xD) si akosi natrafla na môj blog a požiadala ma o SB. Lenže kvôli tej haaaaalde učenia (myslím to smrteľne vážne, nevyhováram sa a fakt som bola posledné dva mesiace pod obrovským tlakom) som to tak trochu  odignorovala... Ale temné vody ustaly (snáď xD) a ja som sa rozhodla podobiehať resty. A jeden obrovským mám u teba :)Takže som sa pustila do čítania a... WoW! Jasné, trvalo mi dobrú hodinu než som túto poviedku prečítala ((počuj, nespomínala si náhodou že pokračovanie bude zajtra? ale zajtra už bolo a ja tu žiadne pokračovanie nevidím! Tak ma nehnevaj a píš a zverejni ho pretože som fakt uchvátená a neviem sa dočkať pokračovania ;) )) ale fakt neľutujem "zahodený čas". Poviedka je veľmi pútavá, tak... zaujímavo písaná :) Striedanie hrdinov je naozaj výborný nápad, nie len pre spestrenie ale aj pre lepšie vcítenie sa do postáv. Rovnako obdivujem tvoj zmysel pre humor - pri veciach typu "Ale budu potřebovat GPS, Nejlépe Elisu" som sa ako psychopat zmohla len na hlasne MUHAHAH a hlasného TRESK keď som v salve smiechu tresla hlavou o stôl. Hm. aby si vedela, mám tam už poriadnu hrču :D Takže no skrátka... Ian je môj obľúbenec :D Mám rada týpkov ako on. A Wayovi ... no, tiež je to ooooobrovský sympaťák tak ho nenechaj trápiť sa a daj to s Rachel pekne do poriadku! :-)
Ja sa idem zatiaľ kochať ostatnou tvojou tvorbou... Snáď (dobre, tým som si istá :P)bude rovnako dobrá ako táto :-)
((a pokiaľ ešte platí tá ponuka o spriatelenie bude mi veľkou cťou ;) ))

16 Domča Domča | Web | 23. února 2013 v 10:29 | Reagovat

Kvůli té, která donutila mé srdce, aby znovu bilo, která převrátila můj svět vzhůru nohama, která svým úsměvem rozzáří mou tvář, která… utekla, a já ji nezadržel. Nechal jsem si jí proklouznout mezi prsty jako vzduch.-toto je tak nádherné!!! :D pri tých Wayových myšlienkach som sa skoro roztopila :D :D

17 Vicky Vicky | Web | 23. února 2013 v 15:32 | Reagovat

[16]: ooo děkuju :-D Jsem dojatá k slzám! :D :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama