Kapitola 24.

16. května 2012 v 21:57 | Vicky |  Jiný Svět: Zapřená
Slavnostně oznamuji, že další kapitolka je dopsaná, takže přeji příjemné čtení!

DVACET ČTYŘI
Má reakce je možná až moc prudká. Vracím Wayovi všechny polibky, jenže tak stokrát divočeji. Mé tělo se třese vzrušením, mé rty se kvapně otírají o jeho a můj dech je, stejně jako Wayův, splašený. Nečekala jsem, že má první pusa bude takováhle. Tak dokonalá, úžasná, je to, jako by vedle nás vybuchlo celé město, vypálily ohňostroje…, ale já a Way máme teď vlastní svět, s vlastní bariérou, která nedovolí ději kolem prostoupit k nám.
Vroucně mě líbá dál. Prsty mi proplétá mé rozcuchané vlasy a já zas jeho. V tuto chvíli nemohu myslet na nic jiného, než na svou touhu, ze které se mi rozskočí snad celá hlava. Ach, jak já se mýlila! Stačí pár polibků a odpovědi na mé otázky jsou samy zodpovězeny. Myslím, že už se ani sama sebe nemusím ptát, zda k Wayovi něco cítím.
On je to světlo, které přišlo do mého života, aby ho zachránilo.
Radostí, tužbou a vzrušením žadonivě vzdychnu a sesunu se podél zdi do podřepu. Všemi těmi pocity mě bolí celé tělo, tak strašně ho chci, tak strašně chci Wayovu lásku navždy. Tato chvíle je až příliš dokonalá, nevím, jak dlouho trvá, ale přeji si, aby nikdy neskončila.
Way mě vezme do náruče a položí mě na postel, naše rty však nepřestávají být spojeny. Slastně vzdychnu a obejmu Waye nohama. Way mi dá ruce nad hlavu a hladově mi líbá krk. Jsem mu naprosto odevzdaná a nechám ho dělat se mnou vše, co chce. Prosím, jen ať nepřestává!
Nechávám se hladit, líbat a objímat a jsem dokonale opitá jeho dotyky a polibky. Ty už nejsou tak prudké, nýbrž jemné a něžné a Way mě hladí zas po vlasech, jeho ústa jsou zaměřená na můj obličej.
Je to jako sen.
Sen, který nekončí. Nádherný, dokonalý, ale neskutečný.

* * *

Probouzím se stulená ve Wayově náruči. První, na co pomýšlím, je minulý večer. Večeře, zdráhající rozhovor, polibek (hodně polibků) a spánek v jeho náruči. Perfektní večer. Lépe bych ho nenaplánovala. Až na to, že poslední bod nemohl pravděpodobně plánovat ani on sám.
Nechci kazit tuto chvíli, a tak si řeknu, že protahování nechám na později. Znovu zavřu oči, no asi po deseti vteřinách cítím dotek na rtech. Pevně mám zavřené oči a jsem odhodlaná předstírat, že spím, chci vědět, k čemu se Way ubere, když jakoby "spím".
Prsty mi zkoumá líce, ústa, řasy a obočí a když přejde k technice "zkoumání ústy", už otevřu oči a vybafnu na něj. Je nezapomenutelný zážitek vidět Waye skutečně šokovaného.
"Tys byla celou dobu vzhůru?" Zní jeho první věta.
"Přesně tak!" odpovídám poslušně, ale naprosto nevinně.
Následuje mučivé lechtání a škádlení, které psychicky nemohu vydržet. Lepší je, když mě začne drsně líbat na rty a mně tím tak dokáže, že včerejšek nebyl jen sen. Zajede mi rukou pod tričko a jemně mi hladí břicho… To by nebyl Way, kdyby neměl postranní úmysl a nezačal mě lechtat na mém nejcitlivějším místě. Vyprsknu smíchy a házím sebou na všechny strany, jenže Way mě stále jako neviňátko líbá a druhou rukou a vlastně i tělem mě tiskne k posteli. Bránit se mu není snadné.
Dobrá, bleskne mi hlavou nápad. Když si se mnou chce hrát, taky si s ním krásně pohraji.
Začnu ho zuřivě líbat na rty, překonám muka lechtání na břiše a necukám sebou, rukama Waye převalím pod sebe, obkročmo si na něj kleknu a už to vypadá, že naše ranní
škádlení směřuje někam úplně jinam, jenže vtom ho zase začnu lechtat JÁ. Ha, nikdy bych nečekala, že sexy drsný vampýr bude lechtivý jak malé batole. A jelikož ho mám pod sebou, momentálně je v nevýhodě ON a pro změnu ON se nemůže hýbat!
"Dobře, pro dnešek jsi vítěz!" vykřikne, když od něj na vteřinku odtáhnu rty, abych se nedechla vzduchu.
"Fajn… Tak se mi to líbí," konstatuji hrdě a neochotně z Waye slezu. Ale on mě ještě chytí za ruku a přitáhne si mě k sobě. Už myslím, že chystá další lechtavou přepadovku, avšak místo toho mě vášnivě políbí na rty. Dráždivě svými ústy zkoumá každičkou číst mého obličeje a já nemám daleko k smíchu.
Když přestane, podívá se mi do očí. V tu chvíli nevím, co říct a překazit tuto chvíli dalším polibkem by mi přišlo moc nezdvořilé. Ne, že já bych se někdy chtěla chovat podle etikety.
"Rachel… Odejděme spolu," dostane se z něj nakonec.
"Cože? Jak to myslíš?" nechápu. Kam by chtěl chodit??
"Víš, hledal jsem tě, protože tě miluju, konečně jsem tě našel… Proč jsi mi utekla?" zeptá se najednou.
"Wayi… je mi patnáct, pochop, na manželský svazek ještě nejsem připravená… Pro tebe je to něco jiného, ty už jsi na světě nějaký ten čas a života už sis užil, ale já… sotva začnu žít, mám se vdávat a stát se upíří matkou? V patnácti? A nechat si život řídit mými rodiči? Já -" Když si vzpomenu na svou minulost a vybavím si, že bych jí mohla dostat zpět, je mi k pláči.
"Ššš…" Konejší mě Way sladce a něžně mi hladí vlasy. "Nemusíme se vracet. Jen říkám, že nemusíme zůstat trčet tady. Ke své minulosti se už nikdy nemusíš vrátit, pokud nechceš, lásko." Jeho slova jsou jako pohlazení po duši. Samozřejmě, že svůj život nechci zpátky! Ne po tom, co mi rodiče provedli, hnusně mě využili a předurčili můj osud. Není to fér.
Jsem malá, hloupá holka. Fňukám tu Wayovi do polštáře a dokazuji mu, jak jsem "silná". Ano, vybral si k životu tu správnou partnerku, vždycky jsem si to myslela. To tak.
"Vím a chápu, proč se nechceš vrátit. Věř, že kdybys chtěla, kvůli tobě bych se vrátil za tvými rodiči, kdybys chtěla, šel bych s tebou kamkoli," pokračuje. "Miluju tě, Rachel." Neexistují nádhernější slova. Líbají mou duši a já si připadám jako v nebi.
Musím se usmát. "Taky tě miluju, Wayi." Než jsem to řekla nahlas, ani jsem si to neuvědomovala. Když ta skutečnost byla vyslovena nahlas, zdála se mi opravdovější.
"Hm, to já přece vím!" odsekne namyšleně a nasadí arogantní výraz. Vím, že to jen hraje. Rozesměji se a začnu do něj šťouchat. Však on ho ten úsměv ještě rád přejde!

* * *

Okolo jedenácté odpoledne se teprve batolíme z postele. Povídala jsem Wayovi o svém "výletě" s Cedrikem, jeho zradě, bratrovi, mých nových přátelích Deanovi a… Selené, která se jako dobrá kamarádka zrovna neprojevila, a o tom, jak jsem vlastně ráda, že si mě Way našel.
Udělal mi snídani, ale já mám chuť na pravou snídani, ve které je spousta krve! Vajíčka se slaninou jsem sice poslušně snědla, ale už bych někoho zakousla! Mlsně se podívám po Wayovi, jenž mi věnuje přísný pohled, ale pak odevzdaně souhlasí, že půjdeme na lov. Už se těším, krk mám v jednom ohni.
Zrovna když se oblékáme (Way mi půjčí svou koženou bundu), uslyšíme klepání na dveře. Kdo by to mohl být?? Pošťák?
Okamžitě mi přijdou na mysl moji rodiče. Začnu se nepatrně třást, ale když pokládám ruce na kliku, s nynějším pocitem se ty minulé nedají srovnat. Co když jsou to vážně oni?
Jsou natolik kultivovaní, že by klidně klepali i na okno, kdyby bylo třeba, ale co udělají, až jim otevřu? Rovnou mě připraví o vědomí, sbalí mě do pytle i s mým "snoubencem" a odnesou zpátky na Aljašku? Věřím, že oni jsou toho schopní.
Ale nejsou to oni. Jedna z osob je dívka, která mě pronásledovala skoro celý týden. Ta druhá má dlouhé bronzové vlasy až k pasu a na tváři samolibý úsměv. Obě se na mě povýšeně šklebí.
"Přejete si něco?" vykoktám. Co tu zatraceně chtějí? A kdo je ta špiónka, která mi nedá pokoj pravděpodobně ani po smrti? Ale to už na scénu přichází Way… v nepříliš dobré náladě. "Paige, Eliso, co tu chcete?"
Ta s bronzovými vlasy, Paige, se sarkasticky usměje. "Co kdybychom odpověděly, že jsem si přišly pro tebe, Way?"
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Seléna Seléna | 16. května 2012 v 22:15 | Reagovat

No wow wow wow wow to je kapitola...........wow... a ten konec jdou si pro Wayje achcou ho sebrat Rachel tak to teda neeeeeeeeee..jinak nadherná kapitolka moc se povedla akonečně milujutě.............jo na to jsem čekala:D

2 Anéž Anéž | E-mail | Web | 16. května 2012 v 22:33 | Reagovat

Krásný blog ;)
povídka vypadá opravdu zajímavě ;)

3 Dany Dany | Web | 17. května 2012 v 0:09 | Reagovat

Akurat som premyslala ze kde je asi paige ze co ona a zrazu šup a klope na dvere:)) taky su splu zlaty, aj ked mi to pride rychlo ze zrazu sa miluju atd ale newa:))

4 Vicky Vicky | E-mail | Web | 17. května 2012 v 7:19 | Reagovat

[1]: No jo no, nemůžou se před sebou schovávat do nekonečna :D
[2]: Díky moc :))
[3]: Paige je přmo tady :D V celém svém sarkasmu :-D Hoho, už mi tam chyběla, i Elisa, dvě záporačky :D  :D

5 Liss Liss | Web | 17. května 2012 v 18:31 | Reagovat

Bezva, tyhle kapitoly mám ráda; milé a citlivé. Semtam rvačka je fajn, ale nic se nesmí přehánět, a tohle je ta správná vložka mezi tu spoustu krve a trhání křídel (chudáček Cole). A Paige a Elisa jsou fakt bezva zpetření, mně už taky chyběly; Elisa - příšera z lesa a Paige - magorka do hokeje. Juj, doufám, že se aspoň chvíli zdrží. ;-)

6 Lilly Lilly | Web | 17. května 2012 v 19:17 | Reagovat

:D pěkně:D Paige a Elisa to zabily, tak pokračuj:D

7 Vicky Vicky | E-mail | Web | 17. května 2012 v 19:21 | Reagovat

[5]: Cole si zasloužil, co dostal, nevím proč, ale tutoho záporáka ráda nemám! :-D Obvykle si je oblíbím už na začátku, ale s Colem... no, má něco do sebe, tak aspoň se líbí někomu :D  :D
No jo, Elisa a Paige, smrtící kombinace :D Zrovna moje oblíbené postavičky :D  :D

8 Vicky Vicky | E-mail | Web | 17. května 2012 v 19:22 | Reagovat

[6]: Jop, děkuji moc :))

9 Alea Alea | Web | 17. května 2012 v 21:06 | Reagovat

Jednoho krásného dne si k tomu sednu a přečtu to od začítku do konce. Ale teď jde o to dostat se k tomu, poslední dobou moc nestíhám... :/

10 Vicky Vicky | E-mail | Web | 17. května 2012 v 21:57 | Reagovat

[9]: V pohodě :) já toho taky moc nestíhám :/

11 Selené Selené | Web | 20. května 2012 v 18:29 | Reagovat

Ach Vicky já si tu kapitolu prostě musela přečíst znova to jinak nešlo auž se nemůžu dočkat 25 kapči..ach ajak... a jsem zvědava jak to dopadne když si pro něho holky došly:D

12 Vicky Vicky | E-mail | Web | 20. května 2012 v 20:51 | Reagovat

[11]: Dneska asi ještě nebude, ale už mám napsanou půlku ;)

13 Domča Domča | Web | 7. března 2013 v 19:31 | Reagovat

Paráda :D To si teda krásne a napínavo ukončila :D vďakabohu, že sú tu aj ďalšie kapitoly :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama